Jan Bernard v letech, z nichž pochází většina textů v knize, náležel v českém prostředí bezpochyby k nejvýznamnějším filmovým kritikům a teoretikům - jeho erudované články, pedagogická a lektorská činnost ovlivnily nemálo diváků, stejně jako filmových odborníků a tvůrců. Jeho stati jsou přitom dodnes informačně bohaté a čtivé. Nalezneme tu kritiky, detailní analýzy, teoretické stati, informační materiály, referáty z odborných konferencí a interní zápisy ze schůzí a diskuzí. Mnohé z textů dnes náležejí k těžko dohledatelným a raritním. Kniha pomáhá připomenout si a zpětně lépe pochopit jak dobovou rétoriku textů o kinematografii, tak jejich institucionální a politické pozadí. Helena Bendová Co v knize nenajdete: Jak jsem vyklouzl ze spárů StB, jak mne málem pomočil básník M. Lajčiak, zda A. Tarkovskij vypadal jako gigolo, jak rychle jedl E. Schorm uzenku, zda jsem se bál, když řídil L. Sobota, jak jsem unikl vojenskému cvičení a kvůli mejdanu s českými modelkami v Moskvě málem prošvihl projekci Zrcadla, proč se V. Hanzel stal tajemníkem V. Havla atd. Naopak tu najdete: recenze a lektorské materiály k dnes zapomenutým filmům, zprávy o bloudění v lesích, o respektování a překračování prahů a rámců, důkazy toho, že nejsem schopen napsat jednoduchou větu, složité pokusy o pochopení a vyjevení složitého v zásadních filmových dílech i psaní jen tak. Číst se to dá všelijak.