Dům postavený na určitém místě vstupuje s tímto místem do dialogu, na němž se dům i místo podílejí stejnou měrou. Jelikož však každý z nich hovoří svým vlastním jazykem, záleží na styčných bodech: oběma je však společná jejich materiální a prostorová dimenze. Je nasnadě, že především v této rovině bude probíhat komunikace mezi nimi. Jde tedy o vazbu architektury k místu, o místo oslovené osobním Ty, o architekturu vztahu. To jistě není žádné nové téma, ale spíše všeobecně známý fakt architektury. Přesto však takový fakt, o němž se musí každá generace architektů znovu přesvědčit. Kniha Vztahy. O vazbě k místu v architektuře vyšla v německém originálu poprvé v roce 1994 a stala se důležitým zdrojem poznání historie architektury a stavby měst z perspektivy vztahu architektonického díla a fyzického místa, architektury a topografie. Téma fyzického prostředí architektury, chápané celostně jako kulturní fenomén, je v digitální době stále více aktuální. Kniha se těší stálému zájmu čtenářů a v roce 2014 vyšla po dvaceti letech ve druhém doplněném a rozšířeném vydání, z nějž je pořízen český překlad. Tomáš Valena patří k významným středoevropským historikům architektury, v českém prostředí je známý zejména jako znalec díla Josipa Plečnika. Nakladatelství Zlatý řez nyní předkládá českým čtenářům jeho stěžejní teoretické dílo, jehož tématem je vztah architektury a fyzického místa. Autor nejprve zkoumá samotný pojem místa, poté uvažuje nad různými podobami genia loci a konečně předkládá historický přehled dialogického vztahu architektury k místu nejen v evropské tradici. Ukazuje, jak přírodní a krajinné podmínky ovlivňují podobu architektonického díla a jak architektura svým pozorným čtením místa pomáhá člověku zabydlet se ve světě. Bohatě ilustrovaná kniha spojuje vysokou odbornou náročnost se čtenářskou přitažlivostí.