Edice vzpomínek novináře Jiřího Goldschmída (1925–2004). Autor pocházející z českožidovské rodiny vzpomíná na dětství, prožitek holocaustu (Terezín, Osvětim), který přežil jako jediný z rodiny, poválečnou dráhu novináře v ČTK, vedení mezinárodní žurnalistické školy pro školení agenturních novinářů v rozvojových zemích (1959–1969), cesty po Africe a Asii v 60. letech (Mali, Keňa, Alžírsko, Indie, Pákistán, Japonsko atd. ), pražské jaro 1968 a jeho konec, perzekuci za normalizace (vyhození z ČTK, dělnické zaměstnání na stavbě pražského metra), rok 1989 a dění 90. let až po 11. září 2001.