Dle kritiků se jedná o nejlepší a také nejobtížnější dramatický text papeže Jana Pavla II. , který ve svém mládí byl aktivním talentovaným divadelníkem, hercem a dramatikem. Již jako biskup napsal několik her, které věnoval „svému“ Rapsodickému divadlu, ve kterém dříve aktivně působil. Filozoficky laděné drama o podstatě bytí a lidského duchovního zrození, otcovství a mateřství se svým obsahem dotýká stále diskutovaných antropologických a genderových témat. Dnešnímu čtenáři se může jevit jako zdánlivě neinscenovatelná, přesto se v zahraničí opakovaně vrací na jeviště.
