Kniha s názvem "Úrovně spravedlnosti: Liberalismus, kosmopolitismus a lidská práva" sleduje dva hlavní cíle: Zaprvé, přiblížit českému čtenáři klíčovou výseč soudobých diskusí o spravedlnosti v nadstátním měřítku, a zadruhé, prostřednictvím kritického výkladu nejvýznamnějších kosmopolitních teorií spravedlnosti ukázat, že umírněnější formy náhledů na globální rozšiřování principů spravedlnosti jsou přesvědčivější. Argumentace je vedena na dvou rovinách: filosofické, která se týká problematiky ospravedlnění principů spravedlnosti, a prakticko-politické, zohledňující reálnou průchodnost souvisejících institucionálních návrhů. Autor dospívá k rezervovanému stanovisku ohledně žádoucnosti a zároveň realizovatelnosti kosmopolitní spravedlnosti v té podobě, v jaké ji navrhují diskutovaní autoři a autorky: Politika by se v jeho pohledu neměla stát funkcí morálky, stejně jako není v silách samotné morálně-filosofické reflexe dospět k definitivním principům nebo normám spravedlnosti. To nicméně neznamená nutný příklon k bezpodmínečně partikularistickému stanovisku, ani pouhé obrácení vztahu mezi politikou a morálkou, ani rezignovaně přitakání statu quo. I v otázce univerzálních pravidel lidského soužití se lze vydat určitou střední cestou, jež je průsečíkem některých v textu diskutovaných argumentačních linií.