Už odedávna docházelo k pokusům o válečné využití chemických látek. Ale skutečná chemická válka se zrodila až při legendárním chlorovém útoku, který podnikli Němci za první světové války u belgické obce Yprés 22. dubna 1915. Od té doby je za „otce“ moderního chemického válčení považován německý chemik světového významu, nositel Nobelovy ceny Fritz Haber (1868–1934), univerzitní profesor demokratických zásad, vědec, technik i manažer, zároveň však ctižádostivý patriot, neváhající pomoci své válčící vlasti kontroverzním bojovým prostředkem. K Haberovým obdobným aktivitám patří i jeho podíl na zajištění potřebného rozsahu německé výroby výbušnin za první světové války, zčáti též na vzniku Cyklonu B, jenž dosáhl temné proslulosti až po Haberově mrti v souvislosti s nástupem nacismu.