Autor v knize působivě přibližuje osudy několika židovských rodin v poúnorovém Československu. Málo známé osudy českých „Židů, kteří přežili“ v průběhu 50. a 60. let ilustruje autor především na příběhu svého strýce, doktora Františka Klemense, a jeho rodiny. Absurdní atmosféra padesátých let, která z lékaře a anglického válečného letce učinila nejprve vězně, pak dělníka a nakonec emigranta do Izraele, ostře kontrastuje se vzpomínkami na drobné radosti a každodenní rodinnou pospolitost, kterou autor jako malý chlapec v blízkosti strýcovy rodiny prožíval. Knihu symbolicky zakončuje vzpomínka na rok 1969, kdy se autor jako mladý muž vypravil za strýcovou rodinou do Izraele. Prožitý půlrok bezstarostné svobody a radosti končí, když se vrací zpět přes hranice okupovaného a hermeticky uzavřeného Československa. Tato kniha vychází za podpory Nadace Židovské obce v Praze.