Prcek je outsider, stojící na pokraji společnosti (respektive vysedávající na autobusové zastávce), jenž se v nepřetržitém toku řeči staví do pomyslné role Dona Quijota polské vesnice. Je neúnavným glosátorem svých pocitů a vypravěčem mnohých zábavný ch, ale i dojemně legračních historek, přičemž mu nechybí osobitý smysl pro humor a říznou ironii: vyhledávaje každou příležitost k napití, putuje například se svým Sancho Panzou alias kamarádem Petříkem přes hranice do slovenské hospody, aby byl po bitce s romskými občany evakuován zpět; přivydělává si letním ubytováváním tancechtivé mládeže, a využívá přitom situace k jejich šmírování; a především musí být vždy připraven se před exekutorem včas zbavit dobytka a ve sklepě ukrýt nový televizor. Svět se mění, hroutí a vybuchuje, ale Prcek vždy velmi dobře ví, jak vše přežít.