Každý z nás určitě slyšel o legendárním údolí věčné blaženosti a štěstí, v němž si uchováte svěžest mládí a v tichém rozjímání se doberete nadčasových životních pravd. Mnozí z nás by chtěli Šangri-la navštívit a daleko od našeho přetechnizovaného světa plného problémů v něm nějaký čas žít. Je ale možné ono Šangri-la, které ve svém románu Ztracený obzor proslavil anglický spisovatel James Hilton, vůbec najít? Jisté je, že Hilton si vše nevymyslel. Předobraz Šangri-la se ukrývá v himálajských mýtech. Proto se autoři při svých toulkách končinami pod Himálajem snažili zjistit, zda na tradovaných bájích není přece jen zrnko pravdy. Pozornost věnovali především Nepálu a Ladaku. Fascinovalo je Káthmándské údolí, kudy odpradávna procházely důležité obchodní stezky, pěstovala se vybraná umění a rozvíjela umělecká řemesla. Snažili se vystihnout jeho zvláštní půvab a atmosféru, zblízka nahlédli do života několika nepálských rodin. Stranou zájmu nezůstala ani barvitá nepálská historie a skvostná.