Legendární sága o historii války bohů, lidí a králů, jež trvala sedm tisíc let - o neznámých zemích a událostech - osudu a proroctví, které musí být naplněno! Ze všech bohů byl nejkrásnější Torak a jeho lidem byli Angarakové. Zapalovali před ním oběti, nazývali ho Nejvyšším Pánem a Torakovi byla vůně obětí i slova zbožňování příjemná. Ale jednoho dne se dozvěděl o Aldurově Orbu a od té doby neměl klidu. Konečně to nevydržel a vydal se za Aldurem. "Bratře," začal, "není od tebe hezké, že se straníš naší společnosti. Měl by ses toho drahokamu, který odvádí tvou mysl od našeho společenství, vzdát. " Aldur se zahleděl do bratrovy duše, prohlédl klam a vyčinil mu: "Proč si nevšímáš svého království, Toraku? Nestačí ti snad Angarakové? Nechtěj se zmocnit Orbu, nebo se ti pomstí. " Toraka zasáhla Aldurova slova velmi nelibě. Pocítil takovou hanbu, že proti bratrovi pozdvihl ruku a vší silou ho udeřil. Poté vzal drahokam a utekl. Ostatní bohové nutili Toraka, aby Orb vrátil, ale ten je neposlechl. Tehdy proti Angarakům pozvedly ostatní národy zbraň a svedly s nimi válku. Válka bohů a lidí se rozhořela po celé zemi a trvala až do doby, kdy nedaleko výšin u Korimu pozdvihl Torak Orb do výše a přinutil ho, aby spojil svou vůli s jeho a rozdělil zemi na dvě půlky. Hory se začaly hroutit a moře vystoupilo z břehů. V tu chvíli spojili své vůle Belar a Aldur a stoupající moře zastavili. Ovšem jednotlivé lidské rasy již byly odděleny a totéž se stalo bohům.