Fotograf Pavel Baňka zaujímá v dějinách české fotografie místo někde v linii Josefa Sudka, na jehož práce v raném období odkazoval, Františka Drtikola, s nímž ho sbližuje podobná estetika portrétů a aktů, a ze současníků Jana Svobody, se kterým se oba rádi věnují fotografování šperků a skla. Obsahuje cykly Konstrukce, Figurace a Abstrakce.