Vesnice založené ve 13. století na vytýčeném půdorysu s ucelenou zástavbou vtiskly krajině nový ráz. Rozvíjelo se zemědělství a řemesla, němečtí osadníci přinesli do země své právní normy. Procesy vnitřní a vnější kolonizace na sebe plynule navazovaly a v mnohém se prolínaly, aby na sklonku 14. století bylo osídlení až na obtížně přístupné polohy dokončeno. Kniha nabízí komplexní pohled na středověké osídlení v prostoru bývalého panství pánů z Holštejna. Opírá se převážně o klasickou archeologickou metodiku a aplikaci tradičních archeologicko-geografických postupů. Těžištěm práce jsou dvě lokality sídelní komplex hradu Holštejna s jeho hospodářským zázemím a zaniklá středověká ves Husí, kterou lze na základě shromážděných poznatků charakterizovat jako ekonomické, sídelní, církevní a snad i správní centrum severní části původního holštejnského dominia 13. a 14. století.