Může být někdy krok zpátky nutný k tomu, aby se člověk odrazil k cestě vpřed? Možná že tam někde pod vyslovenými strachy a pochybami leží pevná půda. Hlavní hrdinka autorčina druhého románu se stěhuje se svým ruským manželem a malým synem do Petrohradu. Tam ji pohltí temnota absurdního, byrokracií ovládaného, nesrozumitelného světa, prostoupeného navíc pochybnostmi nad vlastní rolí matky, beznadějí a podrážděností střídající vyčerpání v začarovaném kruhu. Návrat do Čech pak není útěkem, ale snahou začít znovu — než se temnota zase přihlásí o slovo. Nemůžeme snad bez temnoty a agrese být?.
