Hlavním cílem této knihy je analýza filosofického proudu v rámci angloamerické právní vědy, který se nejčastěji označuje jako "nová teorie přirozeného práva". Je to označení pro konkrétní oživení a přepracování teorie přirozeného práva Tomáše Akvinského iniciované v šedesátých letech 20. století francouzsko-americkým filosofem Germainem Grisezem. Grisezovým hlavním spolupracovníkem byl australský právní filosof John Finnis. Ve své knize Natural Law and Natural Rights se Finnis pokusil nově formulovat přirozenoprávní doktrínu s úmyslem vyvrátit nejčastější námitky odpůrců. Tato jeho hlavní práce je často označována za zásadní příspěvek k debatě mezi pozitivisty a zastánci přirozeného práva. Nová teorie přirozeného práva používá argumenty odpovídající moderní právněfilosofické debatě a snaží se najít originální odpovědi na otázky lidského dobra a praktického rozumu. Proto lze její koncepci považovat za významný příspěvek k renesanci přirozenoprávního myšlení ve 20. století.