Nejslavnější tibetský světec a básník Milaräpa žil v letech 1040-1123. Jeho románový životopis zná snad každý Tibeťan a staletí mu neubrala na živosti. Zůstává „pokladnicí, kterou nikdy lidský duch nevyčerpá, kyticí předpisů, kterým porozumí jen ten, kdo je vyzkouší v praxi“. W. Y. Evans-Wentz jej v anglickém překladu uveřejnil poprvé v r. 1928, Květoslav Minařík se s Milaräpou seznámil v polovině let padesátých v samizdatovém překladu jednoho ze svých žáků. K. Minařík zařadil Milaräpu do edice svých základních děl Přímá Stezka, protože tento podivuhodný životní příběh doceluje nauku jeho ostatních spisů. Teprve nyní po desetiletích vydáváme překlad Wentzova Milaräpy poprvé veřejně. Je obohacen nejen o komentáře Květoslava Minaříka, ale i o studii Josefa Kolmaše o Wentzovi, Milaräpovskou bibliografii a seznam stovek tibetských výrazů včetně jejich české transkripce a transliterace.