Autor podrobně rozebírá rozmanité podoby spirituality stvoření v dějinách křesťanství (zvláštní důraz klade na biblickou, antickou a středověkou tradici) a domýšlí, nakolik by tato křesťanská varianta hlubinné ekologie mohla být duchovní inspirací pro takové myšlení a jednání, jež by vedly k uzdravení Matky Země a jež by daly vzniknout globální renesanci – tedy kultuře rozvíjející úctu a toleranci k druhému člověku, k jiným náboženským a kulturním tradicím kultuře zachovávající respekt k živé i neživé přírodě kultuře partnerského vztahu mužů a žen.