Češi bývali odjakživa pyšní na takzvané „zlaté české ruce“. Zručnost, vynalézavost, důvtip jako by patřily do jejich genetické výbavy už od okamžiku, kdy se usadili v srdci Evropy. A nedosti na tom. Exponovaná geografická poloha jejich sídla odjakživa tvořila most, přes nějž proudily významné události evropských dějin a kultury, jež se úrodně vsakovaly do zdejší půdy a ducha jejích obyvatel. A ti nejen přijímali, ale i dávali, a dávali nemálo. O tom, čím přispěli a prospěli svému evropskému okolí a lidstvu vůbec, je tato kniha. Její autor Zdeněk Král (narozen 1946), člověk mnoha profesí, ale především fotograf a žurnalista, ji vytvářel po celý život. Shromažďoval doklady o nejlepších výkonech českého umu ve všech oblastech vědy, umění i práce rukou. Našel jich mnoho přemnoho, velkolepých i nenápadných, světoborných i praktických. Odhalil, že nebylo takřka oboru, do něhož by Češi podnětným způsobem nezasáhli, a že české stopy se najdou snad všude. Že v mnoha oborech a oblastech byli Češi první, kdo objevili, vypátrali, vymysleli, vytvořili a dokázali. Anebo prostě „jen“ přišli na to, jak co udělat nebo zdokonalit. Vstupujíce do Evropské unie, rozšiřujeme ji geograficky a ekonomicky, ale zároveň ji obohacujeme tím, co jsme dokázali, co umíme, co máme navíc. Není na škodu si to připomenout aspoň výběrem českých nej, protože úplný soupis by vydal na knihu mnohem objemnější. Připomeňme si v čtivě psaném přehledu, kdy jsme byli ve vývoji průkopníky nebo přinejmenším posunovači, nač můžeme být právem hrdí, co se nám povedlo, v čem byly a stále jsou zlaté ty příslovečné české ruce a nejen ony.