Květiny k nám promlouvají různým způsobem. Oslňují nás svou krásou a barevností, zdobí naše zahrady i domácnosti a působí blahodárně pouhou svou přítomností. Některé jsou okázalé, jiné oplývají skromností a nemálo z nich krásně voní. Někdy jim přisuzujeme lidské vlastnosti, mnohdy jsou pro nás symboly, oslovují básníky i malíře, objevují se v pohádkách a pověstech a mají i své příběhy a tajemství. Květomluva údajně pochází ze starověkých harémů a nebývalého rozkvětu doznala v dobách vlády britské královny Viktorie, kdy bylo přímé vyjádření vzájemných pocitů, zejména mezi osobami opačného pohlaví, téměř nemožné a bylo považováno přinejmenším za neslušné. Rozvinula se tak diskrétní komunikace pomocí květin, vyjadřující city a názory, které nebylo možné vtěsnat do slov.
