Mladé dievča, 15-ročná Kveta v roku 1947 napísala a ilustrovala kroniku svojho detstva, prežitého v medzivojnovom období. Venovala ju mame, Marii Zavadilovej, ktorej fotografie dcéry knižku sprevádzajú. Kniha v česko-slovensko-anglickej verzii je svedectvom o čare detstva a dokladom toho, aký význam má podpora všestrannej detskej tvorivosti, ktorá môže „premieňať tento svet“. Napokon radosti aj starosti detstva sú si podobné v každej dobe. Preto je knižka aktuálna aj dnes, ako rodinné čítanie rodičov s deťmi či starých rodičov s vnúčatami, ktoré oživí aj naše vlastné spomienky. S intenzitou se vracím zpět do dětství, které je vždy, za všech okolností plné očekávání, radosti a rozkvětu. – Snad to pravé dětství končí nástupem do školy? Ale vím, že i můj příchod do školy, spojený se strachem a hrůzou ze světové války, mě nepřipravil o dětské snění a velmi často jsem i se stříbrem ve vlasech, v zajetí dětských snů… Květa Fulierová.