Zajištění bezpečnosti občanů prostřednictvím krizového managementu je významným segmentem veřejných politik a také součástí veřejných služeb. Jde přitom o specifickou veřejnou službu, která je – na rozdíl od jiných veřejných služeb – jako je zdravotnictví, školství, sociální zabezpečení apod. , obtížněji standartizovatelná, vzhledem ke kategoriím nahodilosti a pravděpodobnosti, které souvisejí s možnými hrozbami a riziky. To ovšem neznamená, že by krizový management neměl respektovat omezenost zdrojů, kontext současné restrikce veřejných financí a v řadě případů geopolitický rozměr a nadnárodní charakter generovaných událostí. Ve vztahu k České republice doposud chyběla monografie, v níž by byly podrobně analyzovány případové studie krizového managementu ve vazbě na různé druhy bezpečnostních hrozeb. Vzhledm k této skutečnosti se kolektiv autorů z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity zpracoval studie, které se věnuji reakcím krizového managementu na iniciaci intencionálních hrozeb antropogenního původu, neintencionálních hrozeb antropogenního původu a hrozeb přírodního původu. U každého z druhů hrozeb byly vybrány a publikačně zpracovány důležité konkrétní hrozby, které se dotýkají bezpečnosti ČR.