Tato kniha navazuje na předchozí dva díly leteckých katastrof československého vojenského letectva od jeho vzniku (prosinec 1918 až 31. 12. 1965). Vynechal jsem historii letectva 2. světové války, protože byla mnoha autory podrobně a rozsáhle zpracována. Pojem letecká katastrofa patřil do skupiny leteckých nehod, ale teprve Nařízením náčelníka Generálního štábu byly letecké nehody roztříděny do tří skupin. Letecká katastrofa pak byla takovou událostí, při které byl zničen nebo neopravitelně poškozen vojenský letoun a pilot, osádka, cestující nebo náhodné osoby přišly o život. A těchto událostí byly stovky a přišly o nich o život nejen vojáci, ale také civilní oběti, cestující, muži, ženy i děti. Proto jsem počet těchto tragických událostí rozdělil do tří období a 3. díl se zaobírá událostmi od 1. 1. 1966 do 31. 12. 1989. Dodávám, že počet leteckých katastrof v tomto období značně poklesl, ale bylo to způsobeno následkem událostí po srpnu 1968, značnou redukcí letectva, snížením počtů nalétaných hodin ale také vylepšením záchranných prostředků. A tak jako i u předchozích dílů jsem při studiu narazil na nesrovnalosti, nepřesnosti, chyby v datování událostí a i jmen, držel jsem se při publikaci dokumentace dat z Ústředního vojenského archivu v Praze, Bratislavě a archivu Ministerstva vnitra České republiky a dalších dokumentů. Tam, kde jsem měl pochyby, jasně jsem svůj názor vyjádřil. Doufám, že čtenáři, kteří se seznámí s touto tragickou historií československého vojenského letectva si opraví své možné, správné i nesprávné názory na činnost letectva v tomto dlouhém a tragickém období našich dějin.