Tragický životní příběh Jana Palacha je ve skutečnosti nesmírně prostý. Viděl bezpráví a reagoval na něj krajním řešením. Jako hořící pochodeň se stal v roce 1969 svědomím národa. Tato kniha však není o Janu Palachovi. Je především obrazovým dokumentem doby, která přivedla náš národ k tragédií srpnových událostí v roce 1968 a posléze i k činu Jana Palacha. Nabízí prostřednictvím více jak 200 dobových fotografií z míst, kde Jan Palach vyrůstal a žil (Mělnicka a Všetatska) a které byly vlastně všední kulisou jeho mladého a krátkého života, pohled na realitu života v komunistickém Československu. Z dnešního odstupu nám tehdejší život ve fotografii připadá groteskní a pitoreskní. Jako kdybychom se dívali na některé Hřebejkovy filmy z té doby nebo na kulisy Formanova snímku Hoří, má panenko! Je to knížka pocitová. Fotografie jsou prostoupeny pouze krátkými esejistickými texty. Přesto nebo právě proto vypovídá o atmosféře socialistického Československa víc než historický traktát. Unikátem této knihy je, že obsahuje i soubor fotografií, které si sám pro sebe nafotil před svou smrtí Jan Palach.