Měsíční povídky, respektive mikropovídky, které autor píše od roku 1994, dosud vyšly v pěti knižních výborech. Nyní vychází šestý. Šachty, ženy, hospody, poesie pro každý den. A když je toho Severu příliš, šup do Brna, na Žižkov nebo rovnou do Transplutonie. Meditace o životě, o dětech, o psech, vše psané s humorem, který nešetří nic a nikoho, včetně autora. Myslíte si, že jste jako na poušti, že vás nikdo neslyší? Ne, nejste sami, Linhart je jedno velké ucho a slyší, o čem sní ženy i muži o škubánkách, o holkách ve spacáku, o rozlévání piva hvězdám, dokonce ví i o Terminátorovi a jeho silikonových čtyřkách. Všichni máme škorpiony v krvi a nic tak neuklidní, jako nechat si proletět mozkem těžkotonážní Linhartovo rypadlo. A netřeba se bát, že nás to rozseká, všechna sprostá slova jsou vypípaná. Skoro. Přesně osm.
