Dům U Sedmi Švábů na Kopečné ulici čp. 37 byl nejstarším a svého času největším pavlačovým domem v Brně. Sloužil jako klášterní nemocnice, škola pro lazebníky a porodní báby, prováděly se zde veřejné pitvy, později jako nájemný dům pro chudší a ještě později pro umělce, bohémy a studenty. V roce 2006 se majitel rozhodl dům zdemolovat a postavit na jeho místě činžák s luxusními byty. Autorka ve hře vzdala hold Domu U Sedmi švábů, promíchala realitu a sny, mezi živoucí postavy propletla postavy smyšlené a přízračné (kočka Čierná, dvě umrlé mátohy na chůdách). Nájemníci domu jsou milé figurky (zastydlý snílek, kterému nikdo nevysvětlil, že Vinetou tady opravdu nebydlí, zkušený hulič, stará panna a éterická kráska) a mátohy je postupně vtahují do prostoru mimo dům, do nekončící tmy. Voda stoupá, vše spěje k zániku, ale možná ne tak úplně.
