Komu čest, tomu čest! Až na několik zlých zimních dnů byla tato úzká a klikatá cesta od nepaměti spolehlivou spojnicí mezi Selbem a Aší. Na kraji této silnice se mačkají davy lidí. Přijeli dokonce i z Hofu, Bayreuthu a severní Horní Falce. A navíc: volno ve škole, překrásné počasí a samozřejmě výborná nálada v očekávání nevídaně velkého: Vůdce a kancléř Adolf Hitler by pozvedl tuto cestu, která je vlastně pouze lepší polní pěšinou, v mžiku v honosnou ulicí tím, že po ní vstoupil na novou část Říše, kterou vyfoukl v Mnichově poseroutkovi Chamberlainovi a spol. Ale tato silnice se bude muset vyrovnat i s jinými: plačící žena s dvěma vyděšenými dětmi, které ještě před hodinou musely přihlížet, jak dědečka strčili do močůvkové jímky a sochory mu ve vynoření bránili tak dlouho, až se na hladině objevilo jen několik bublinek. Tato žena s dětmi nebude jediná. Nekonečný průvod lidí plných beznaděje, jen s několika drobnostmi na zádech nebo na trakaři je na cestě. Zpět do Říše.