Starý zákon zpodobňuje svět nekompromisně takový, jaký je. Na jeho stránkách najdete vášnivé příběhy lásky i nenávisti, děsivé příběhy znásilňování a čtvrcení na kusy, strohé záznamy o obchodu s otroky, pravdivé vyprácění o válečných hrdinstvích a kruté zradě. Nic tu není čisťounké a uspořádané. Rozmazlení spratci jako Šalomoun a Samson dostávají nadpřirozené dary, skutečně dobrého muže, jako je Jób, potká katastrofa. Na Bibli není nic pohodlného - pokud se nám nepovede zvyknout si na ni tak, že si ji pro sebe pohodlnou uděláme. Přestali jsme knize klást otázky, anebo přestala klást otázky nám? Přestali jsme s ní bojovat? Potom už ji nejspíš nečteme vážně. V knize Bible, kterou četl Ježíš si autor klade zásadní otázku, zda starozákonní literatura - pro svou syrovost - stojí vůbec za přečtení. Jedním dechem nabízí odpověď - svou nekonvenční interpretaci knih Starého zákona: - Jób: Vidění ve tmě; - Deuteronomium: Hořkosladká chuť; - Žalmy: Duchovnost v každé tónině; - Kazatel: Konec moudrosti; - Proroci: Bůh odmlouvá.