Dvojice novel z roku 1978, v samizdatových vydáních též pod názvem Dvě novely, nebyla doposud tiskem publikována Dva příběhy dvou ženských protagonistek jsou v komplementárním vztahu, byť na první pohled spolu nikterak nesouvisejí Děj Máši je zasazen do československého reálu konce 40 let, tedy do doby po „Vítězném únoru" V atmosféře davové psychózy se odvíjejí osudy mladé nadšené svazačky, jejímž protihráčem je básník Egon Goldmann, vybavený četnými autobiografickými rysy Ironický škleb nad tragikomičností doby, v níž skutečnost přerůstá v obludný sen I v Bětě je zašifrováno mnoho dobových reálií, avšak děj je zde kontrapunkticky vsazen do polosnové „minulostní budoucnosti" Hrdinka přijíždí do „hraničního pásma", do městečka v blízkosti „pracovního tábora", a to s tajným úmyslem spatřit tu některé ze svých vězněných přátel Perzifláž dobových rekvizit 70 let se posléze stává stejně zřejmou jako v Máše Po beznadějných střetech s „byrokratickými překážkami" a po řadě prapodivných a varovných setkání se hrdinka rozhoduje pokusit se prchnout za hranice, což se jí nezdaří: po zoufalém úsilí se ocitá opět jen v místě, kde se její útěk započal Bludný kruh se takto uzavírá, sen se vrací k obludné realitě